Team Offroad Maraton
LAST_UPDATED2 Napsal uživatel radek Neděle, 26 Duben 2009 23:37
Offroad Team Marathon – Téměř Dakarská zkušenost
Včerejší Offroad Team Marathon se stal opravdu zkušeností všech účastníků s některými rysy dálkový rallye Dakarského typu. Posuďte sami.
Délka rychlostní zkoušky: 360 - 400 km
(podle toho jakou kdo zvolil cestu mezi Waypointy)
Délka přibližovacích tras: od desítkydo stovky km (podle toho kdo odkud do startu přijel)
Náročnost: OTM dokončilo pouze jen cca 50% startujících
Trasa: Neznámý terén, průjezd přes Waypointy
maximálně 4 týmy
v teamu 5-8 lidí
minimální obsah motoru - 600ccm
minimálně jedna GPSka v teamu
urazit cca 350Km neznámým (převážně) terénem během jednoho dne.
Jaký byl tedy Offroad Team Marathon? Velmi náročný. Ani ne úskalími trati, jako její délkou. Potvrdilo se, že rychlost nestačí. Klíč k úspěchu je opravdu v týmové spolupráci, houževnatosti a vytrvalost. A taky trochu i o štěstí.
Pro všechny, kdo jeli a hlavně dojeli, je to myslím dobrá motorkářská zkušenost. Otestování sebe sama a svého stroje s obohacením o týmovou spolupráci. Určitá paralela s Dakarem tu asi je. Představte si, že po podobné náloži byste ráno nastoupili na něco podobného znovu, pak ráno znovu a tak téměř 14 dní. Síla co?
-------------------------
Přihlásil jsem se na tento maraton s představou náročného offroadu a i spatřičným respektem. Avšak sama realita předčila má očekávání. Už samo vstávání v sobotu ráno, tak, abych v půl šesté vyrazil směr Praha bylo na hranici nemožného. Kdo mě zná, ví o čem mluvím. S očima jak králík s mixomatozou, zmrzlej, a nepříčetnej touto hodinou jsem vyrazil.
Kupodivu jsem přijel včas. Na pumpě v Radotíně již nezvykle plno. Asi 20 motorek, převážně bmw, pár ktm. Po zorientování a nalezení známých tváří se věnujeme přednášce Pajiho, organizátora akce.
Už zbývá nahrání map do navigací a pomalu příprava na start.Aby to nebylo bez problému, odchází Pajimu měnič z 12V na 230V pro notebook. Situaci zachraňuje zásuvka na pumpě. Vše hotovo. Odchod ke strojům.Startují vždy dva teamy společně, ovšem každý jiným směrem - jeden team na východ, jeden na západ. To snad proto, aby se co nejvíce eliminovaly střety s chataři a domorodci - čtyři skupinky během celého dne jsou pořád zkousnutelnější, než čtyři skupinky v půlhodinových intervalech.
Pár prvních kilometrů jedeme po asfaltu, ale za chvíli už zvedáme všudypřítomný prach na stezičce v lese. Na rozehřátí pěkný rychlý výjezd a pak křižování lesa, kde poprvé někdo odkládá motorku, když se mu nedaří přejet dva ležící stromy za sebou a skládá se mezi ně. Netrvá dlouho a odkládám i já na prudkém sjezdu plném obnažených kořenů, jak jsem byl přinucen brzdit pro pád jezdce před sebou. Jo ty rozestupy... Po pravdě se docela divím, že jsem to ubrzdil, protože sklon a povrch brzdění rozhodně nepřál. V duchu lituji kluky, kteří tudy pojedou v opačném směru, protože tohle nepříjemné místo jet úplně nakonec po celém dni... to by se mi moc nechtělo... a asi bych tu zakufroval vysílením a beznadějí.
pokračování příště :-) snad i s videem a fotkami.
Tak zase mohu pokračovat. Celá trasa vypadala zpočátku nenápadně.
